Před dvěma lety jsme v serverovně počítali racky. Dvacet osm fyzických serverů, většina využitá na patnáct procent. Dnes jich máme šest a běží na nich víc služeb než předtím. Klíčem k téhle proměně byl Windows Server 2008 R2 a jeho Hyper-V role. Tady jsou naše zkušenosti z nasazení u středně velkých českých firem.
Proč Hyper-V a ne VMware?¶
Začněme tou nejčastější otázkou. VMware vSphere je bezpochyby vyspělý produkt s delší historií. Jenže licence VMware Enterprise Plus stojí řádově víc než celý Windows Server 2008 R2 Datacenter, který má Hyper-V v ceně. A pro většinu našich klientů — firmy se stovkami, ne tisíci virtuálních strojů — je funkční výbava Hyper-V R2 naprosto dostačující.
Navíc, pokud klient už provozuje Active Directory, System Center a další Microsoft technologie, integrace je přirozená. SCVMM 2008 R2 (System Center Virtual Machine Manager) nám dává centrální správu, šablony virtuálních strojů, self-service portál pro vývojáře a integraci s knihovnou. Žádný vendor lock-in navíc — to už jsou všechno licence, které klient stejně má.
Live Migration — konečně bez výpadku¶
Tohle je asi nejdůležitější feature, kterou R2 přinesl oproti původnímu Hyper-V ve Windows Server 2008. Live Migration umožňuje přesunout běžící virtuální stroj z jednoho hostitele na druhý bez jakéhokoliv výpadku. Nulový downtime. Pro produkční servery je to zásadní — můžete provádět údržbu hostitelských serverů za provozu.
Předpokladem je samozřejmě sdílené úložiště. U většiny nasazení používáme iSCSI SAN — konkrétně řešení od Dell EqualLogic, které má výborný poměr cena/výkon. FC SAN je samozřejmě možnost, ale pro firmy s desítkami VM je iSCSI over 10GbE naprosto postačující.
Jedna důležitá poznámka: Live Migration v Hyper-V R2 umí přesunout pouze jeden VM najednou. To je oproti VMware vMotion omezení, ale v praxi jsme na něj narazili jen zřídka. Většinou stěhujete servery plánovaně, jeden po druhém.
Failover Clustering¶
Vysoká dostupnost je pro naše klienty klíčový požadavek. Windows Server 2008 R2 nabízí plně integrovaný failover clustering, který s Hyper-V spolupracuje výborně. Konfigurace je přímočará — dva až šestnáct uzlů v clusteru, sdílené úložiště, a hotovo.
Cluster Shared Volumes (CSV) jsou další novinka R2, která výrazně zjednodušuje správu. Dříve musel mít každý VM svůj vlastní LUN na SANu. S CSV můžete mít více VM na jednom sdíleném svazku, přistupovat k němu současně z více uzlů a Live Migration funguje bez přepínání vlastnictví LUNu. V praxi to znamená méně práce pro storage admina a jednodušší škálování.
Konsolidace v praxi — případová studie¶
U jednoho klienta z výrobního sektoru jsme konsolidovali infrastrukturu ze 34 fyzických serverů na 4 hostitelské servery s Hyper-V R2. Původní servery byly mix různých generací HP ProLiant a Dell PowerEdge, běžely na nich Windows Server 2003 a 2008, file servery, print servery, SQL Server 2005, interní webové aplikace a doménové řadiče.
Migrace trvala tři měsíce. Použili jsme SCVMM pro P2V (physical to virtual) konverze starších serverů a nové VM jsme stavěli ze šablon. Výsledek: spotřeba elektřiny v serverovně klesla o šedesát procent, správa je centralizovaná a zálohy přes DPM 2010 běží nad VM snapshoty — žádný agent uvnitř, žádná složitá konfigurace.
Networking a VLAN¶
Hyper-V R2 přinesl rozšířený virtuální switch, který podporuje VLAN tagging přímo na úrovni portu. Pro enterprise nasazení je to nutnost — oddělujete management traffic, storage traffic a klientský provoz do samostatných VLAN. Doporučujeme minimálně čtyři síťové karty na hostiteli: jedna pro management, jedna pro Live Migration, jedna pro CSV heartbeat a jedna (nebo více) pro VM traffic.
NIC Teaming v R2 je bohužel stále závislý na driverech výrobce síťových karet — na rozdíl od VMware, který má vlastní řešení. V praxi to znamená, že používáte Intel ANS nebo Broadcom BASP podle toho, jaké karty máte v serveru. Funguje to spolehlivě, ale konfigurace vyžaduje trochu více pozornosti.
Monitoring a správa¶
Pro monitoring používáme System Center Operations Manager 2007 R2. Management packy pro Hyper-V jsou k dispozici zdarma a pokrývají všechno podstatné — zdraví hostitelů, využití CPU a paměti virtuálních strojů, stav replikace a clusterových prostředků.
Pro kapacitní plánování se osvědčil Performance and Resource Optimization (PRO) v SCVMM, který na základě dat z Operations Manageru doporučuje přesuny VM mezi hostiteli. Není to plný DRS jako u VMware, ale pro naše nasazení stačí.
Co nás čeká — Windows Server 8¶
Microsoft už naznačil, co přinese příští verze Windows Server. Hyper-V 3.0 má podporovat až 32 virtuálních procesorů na VM (dnes maximum 4), Hyper-V Replica pro disaster recovery bez sdíleného úložiště a nativní NIC Teaming v operačním systému. To jsou přesně věci, které nám dnes chybí a kvůli kterým někteří klienti stále volí VMware.
Sledujeme také vývoj kolem private cloud a System Center 2012. Microsoft zjevně směřuje k tomu, aby Hyper-V nebyl jen hypervizor, ale součást komplexní cloudové platformy. Pro naše klienty, kteří zatím o veřejném cloudu neuvažují, je private cloud na vlastní infrastruktuře logický další krok.
Závěrem¶
Hyper-V ve Windows Server 2008 R2 není nejpokročilejší virtualizační platforma na trhu — to je stále VMware vSphere. Ale pro většinu středně velkých českých firem nabízí výborný poměr funkčnosti a ceny, skvělou integraci s existující Microsoft infrastrukturou a dostatečný výkon i spolehlivost pro produkční nasazení. A to je přesně to, co naši klienti potřebují.